Příspěvek:

Jak Hejného metoda vede děti ke skutečné vnitřní motivaci

Začtěte se do 4 příběhů dětí, rodičů a 1 učitelky a jejich zkušeností s Hejného metodu. Vlastním pohledem vás provede Eva Nováková, učitelka a lektorka Hejného metody. Text vychází ze srovnání učení matematiky klasickou a Hejného metodou po pilotáži učebnic pro 2. stupeň na Gymnáziu ve Žďáře nad Sázavou.

Jak to vidí rodiče Adama:

Na metodě se nám líbí, že jsou studenti vedeni k samostatnému úsudku, tvorbě postupu a následně k prezentaci svého řešení a případně obhájení. 

To má nejen samo o sobě vliv na výuku matematiky jako takové, ale také výrazný přesah pro uplatnění v reálném životě, práci na jakékoliv úrovni. Pro nás rodiče má aplikace Hejného metody i další dopady. 

Tím, že probíraná látka je vyučována jinak, než jsme se učili my, rodiče, není žádoucí, abychom dítěti „motali hlavu“ vlastním vysvětlováním. Na druhou stranu, a to je dle našeho soudu zásadní, po nás dítě v podstatě do matematiky nic nechce, nepožaduje cokoli vysvětlit, což se o jiných předmětech říci nedá. A pokud spolu probíráme některé slovní úlohy, vidíme, že uvažuje racionálně, s velkou představivostí.


Jak to vidí Adam: 
Ze začátku mi přišla Hejného metoda těžká a moc mě nebavila. Později se ukázalo, že mě baví řešit úlohy, které jsou v učebnici, protože jsou zajímavé.

Hejného metoda mě naučila komunikovat s ostatními a umět dobře vysvětlit řešení úloh. 

Nyní pracujeme více ve skupinách, což mi přijde lepší, protože když něco nevím, tak se můžu zeptat ostatních. Hejného metoda se mi teď hodně líbí.


Jak to vidí paní učitelka Eva:

Adam je pracovitý a velmi se mu líbí práce ve skupině. Je v ní velice aktivní, přináší podněty, diskutuje, obhajuje svá řešení. Nebojí se zkoušet nové věci a někdy jsou jeho nápady opravdu ohromující. Například loni donesl jako řešení úlohy matematické olympiády na archu se zadáním přilepené patřičně vybarvené papírové krychle. 

Byla jsem nadšená, protože to bylo první „3D řešení“ matematické olympiády, které jsem kdy viděla.

Adamovo 3D řešení matematické olympiády


Jak to vidí rodiče Veroniky:

Při vzpomínce na matematický dril, který jsem absolvoval, počínaje násobilkou a konče řešením tisíců příkladů na derivace, integrály a diferenciální rovnice. 

Jsem překvapený, jakými postupy děti matematické problémy řeší a jak je před třídou obhajují. To „za nás“ nebylo. 

Nedávno jsme opakovali nějaké učivo z fyziky. Já, zvyklý na dril, jsem vzorečky sypal z rukávu ještě po 40 letech, Verunka trochu koukala. Tak jsem si položil otázku, jak asi souvisí metoda výuky matematiky Hejného metodou s výpočty v ostatních předmětech.”


Jak to vidí Veronika: 

Ze začátku to pro mě byl velký nezvyk a myslela jsem si, že je tato metoda blbost a k ničemu nevede. Ovšem postupem času mě to začalo víc a víc bavit, protože jsem zjistila a pochopila, o co v této metodě vůbec jde.

A přijde mi opravdu skvělé, že si na vše musíme přijít sami, a když nám něco nejde, tak nám paní učitelka nikdy neřekne řešení na rovinu. Ve skutečnosti dojdeme úplně k tomu samému, jako kdybychom měli normální metodu. Také si myslím, že jako třída děláme velké pokroky ve vysvětlování. 

Tato metoda se mi líbí také proto, že se zde jak naučíme matematiku, tak se zdokonalíme v komunikaci, spolupráci a respektování ostatních, což se nám v budoucnu bude velmi hodit.

Jak to vidí paní učitelka Eva:

Verča je v hodinách velmi aktivní a pracovitá. Je také kreativní a otevřená novým podnětům, přináší nové nápady. Navíc je schopná velmi dobře spolupracovat s ostatními, vysvětlovat svá řešení, naslouchat a pomáhat. Je na ní vidět, že ji matematika baví a že při nových objevech prožívá velikou radost. 

Obavy tatínka, zda budou děti dostatečně zběhlé v praktických matematických dovednostech a budou umět matematiku použít v jiných předmětech, nejsou ojedinělé. 

Někteří žáci a jejich rodiče dokonce mají strach, aby zvládli maturitu, přijímací zkoušky na vysokou školu a studium na vysoké škole. Těmto obavám rozumím. Děti jsou v pilotním programu a nemají předchůdce, na které bychom se mohli odvolat. Náplň učebnic ale zcela pokrývá rámcový vzdělávací plán a děti pracují s velkým zaujetím. To je dle mého názoru záruka zdárného konce.


Jak to vidí rodiče Matěje:

Na Hejného metodě oceňuji zejména to, že vede žáky k používání hlavy v matematice. Matematika by neměla být jenom něčím, co si pamatuji nazpaměť (násobilku atd.). Myslím si, že jim v budoucnosti může tato metoda přispět ke hledání nových neotřelých řešení i v jiných oborech. 


Jak to vidí Matěj:

Na Hejného metodě se mi líbí, že na spoustu věcí přijdeme sami a poté si je lépe pamatujeme.

Nepočítáme pořád jenom příklady (násobení, sčítání). Líbí se mi také rozcvičky na začátku hodiny. Dobré jsou taky pomůcky, např. na sčítání zlomků. 


Jak to vidí paní učitelka Eva:

Díky tomu, že Hejného metoda podporuje žáky při vymýšlení vlastních postupů, jsem velmi brzy zjistila, že Matěj hodně předbíhá spolužáky ve schopnosti abstrakce a používání jazyka algebry. 

Už v primě dokázal řešit úlohy pomocí písmen a své postupy vysvětlit spolužákům. Děti si jeho postupy oblíbily a používají je a Matěj se těší respektu celé třídy. 



Jak to vidí rodiče Valerie:

Co jsem měl možnost poznat z toho, co řeší v matematice naše dcera, tak se mi metoda velice zamlouvá. 

Není to jen bezhlavé učení se zaběhnutých postupů, ale nutí studenty přemýšlet. 

Osobně si myslím, že pro toho, kdo má k matematice vlohy, je tato metoda výuky velice snadná a matematiku se učí zcela přirozeně, metoda má ale potenciál naučit matematiku i lidi, kteří nemají tzv. numerické myšlení, a zaujmout jí více studentů. 

Jako velký přínos vidím, že se vlastně naše dcera učí matematiku zcela samostatně, aniž bych s ní musel cokoliv probírat nebo něco vysvětlovat, a když občas jen nahlédnu, co právě v matematice probírá, je schopna mi to vždy vysvětlit. Tak jen abych to shrnul, myslím, že Hejného metoda je skvělá, a vřele bych ji doporučil. 


Jak to vidí Valerie:

Ze začátku jsem měla z Hejného metody smíšené pocity. Líbil se mi nový systém učení matematiky, ale nebyla jsem si jistá, jestli nám to bude stačit. 

Čím déle se učím podle této metody, tím méně mám pochybností.

Sice se nebudeme učit to, co na jiných školách, a něco třeba nebudeme znát, ale věřím, že řešení vždy najít zvládneme, protože na to je celá Hejného metoda zaměřena. Nebo snad ne? Podle mě na tom budeme lépe než ostatní z jiných škol. 


Jak to vidí paní učitelka Eva:

Na Valče se mi líbí, že v hodinách pracuje s velkým zájmem a zaujetím. Snaží se přijít věcem na kloub a nespokojuje se s povrchními řešeními. 

Její hloubavá povaha ji chrání před rychlými úsudky a zbrklými závěry. Když něco objeví, má vše důkladně promyšleno a umí to spolužákům výborně vysvětlit a svůj názor obhájit. 


Komentář paní učitelky Evy na závěr:

Z výše uvedeného je vidět, že děti i jejich rodiče oceňují na Hejného metodě zejména to, že vede děti k rozvoji kritického myšlení a kreativity. 

Já sama jsem často velice překvapena tím, co děti napadá a jaké netradiční způsoby řešení úloh objeví. Když se chystám na vyučování, přemýšlím o tom, jak asi budou děti úlohy řešit. Děti mě skoro vždycky překvapí a úlohy řeší jinak. V tu chvíli si uvědomím, že děti nejsou malí dospělí, že mají vlastní svět, vlastní zkušenosti a vlastní přístup k řešení problémů a že jakékoli moje zásahy tento svět naruší a znemožní jim plné vnitřní pochopení úlohy. 

V období puberty dochází k ohromnému rozvoji rozumových schopností, který je velmi individuální. Již několikrát jsem pozorovala, že některé úlohy umějí řešit v jistém čase pouze dva tři žáci ve třídě. Když se ale ke stejné úloze vrátíme za čtvrt roku, řešení chápe celá třída, i když jsme se úlohou v mezidobí vůbec nezabývali. Zde oceňuji výhodu Hejného metody. Dopřejeme žákům čas, aby dozráli, nenutíme jim svá řešení a necháme je vymýšlet jejich vlastní, která jsou přiměřená jejich kognitivním schopnostem. 

Jsem ráda, že rodiče i děti vnímají také sociální rozměr Hejného metody. 

Při diskusích o úlohách se žáci učí komunikovat v malých i velkých skupinách, obhajovat své názory, respektovat názory jiných, naslouchat ostatním a spolupracovat. Při aktivitách prožívají uspokojení a radost.

Za úryvek děkujeme magazínu Školní poradenství v praxi č. 3/2017, Wolters Kluwer. Celý článek, Školní poradenství v praxi: Mohou žáci začínat s Hejného metodou v matematice až na 2. stupni?, si přečtěte v příloze ve formátu PDF.

Přihlaste se k odběru newsletteru Hejného metody a dostávejte upozornění na další nový obsah

Přihlášením k newsletteru vám budeme 2x-3x do měsíce posílat nový obsah z Hejného metody. Z jeho odběru se můžete kdykoliv odhlásit jedním kliknutím v každém emailu.

Komentáře

Eva Nováková

Eva Nováková

Eva Nováková vyučuje od roku 2014 matematiku na nižším stupni gymnázia Hejného metodou. Se svými žáky se účastnila pilotáže učebnic pro 2. stupeň ZŠ a víceletá gymnázia (eva.novakova@hmat.cz).