Výchozím bodem je otázka, jaké jsou cíle vyučování matematiky? Jsem přesvědčen, že hierarchie těchto cílů je následující:
- vztah žáka k matematice a kauzálnímu kritickému myšlení vůbec;
- sociální schopnosti (schopnost žáka pracovat v týmu, umět pomáhat a přijímat pomoc);
- kognitivní a metakognitivní schopnosti (schopnost učit se nové věci);
- znalosti
Žákům v ČR chybí to nejdůležitější, a to pozitivní vztah k matematice a kritickému myšlení vůbec, a v důsledku toho pak i znalosti. Dle šetření PISA a TIMSS se tato situace v ČR nijak nezlepšuje. Mnozí žáci jsou matematikou frustrováni, a proto volí životní dráhu tak, aby se s ní nejlépe vůbec nesetkali. Strach z matematiky začíná již na prvním stupni, ale masivněji se projevuje až na druhém stupni.
Naše iniciativa se pokouší tento stav změnit. Jak v masmédiích uvedl ústřední školní inspektor, (viz např. 26. března 2018 MF Dnes) přináší naše úsilí již první ovoce. O vztahu žáka k matematice rozhoduje v první řadě učitel. Rozhodující je zde vztah žáka k učiteli. O tom podstatně více rozhoduje vztah učitele k žákům než učitelova znalost matematiky. V tom tkví ty nejzásadnější důsledky dané polarity, a proto bych pro svého potomka raději zvolil učitele, který sice tolik matematiku neumí, ale má rád děti a ony jeho, protože jim učitel rozumí, než učitele, který umí matematiku velice dobře, ale jeho vztah k žákům je chladný.
Mé přesvědčení je podepřeno mnoha zkušenostmi z českých škol především s učitelkami prvního stupně. I když nejsou příliš zdatné v matematice, jsou dobré průvodkyně žáků při objevování matematiky a mají vynikající výsledky. Dokáží přijmout, že je žáci v některých oblastech matematiky přerostou. Skoro všechny tyto učitelky konstatují, že nový edukační styl v poznání matematiky jejich znalosti prohloubil.
Ideální je samozřejmě případ, kdy učitel splňuje obojí: má rád žáky a umí matematiku. To mu umožní účelněji individualizovat výuku i přesněji hodnotit kvalitu žákových úvah. Tato skutečnost narůstá s věkem žáků. Proto úsilí našich lektorů směřuje jak k poznávání edukační strategie, tak k hlubšímu poznávání matematiky. Přitom jejich poznávání matematiky není zaměřeno k cíli uspět u zkoušky. Je syceno radostí z poznávání jako takového a z vědomí, že vyšší znalosti matematiky jim umožní účinněji pomáhat žákům. Radost učitele je tak násobena radostí žáků.
Komentáře