Chcete se svým dítětem rozvíjet jeho matematické schopnosti doma, ale nevíte jak? Při dodržování několika důležitých zásad to není tak obtížné, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Tento příspěvěk byl prezentován na akci Hravé odpoledne s Matemágem dne 1. března 2018. Matemág soutěží o cenu veřejnosti Eduína. Dejte mu i vy svůj hlas.
Pokud si dítě láme hlavu se záludnou úlohou samo od sebe, pokud se odmítá věnovat jiné činnosti, dokud úlohu nevyřeší a tím neuspokojí svůj mentální hlad po výsledku, nemusíme si pokládat tuto otázku: Jak dítě k řešení matematických problémů motivovat? Většinou na ni však odpověď hledat musíme. Vyvolat vnitřní zájem dítěte je totiž základním předpokladem jakékoliv jeho další aktivity. Zájem dítěti nemůžeme nařídit. Musíme mu jít naproti.
Každé dítě má své oblíbené volnočasové aktivity, něco ho baví, v něčem vyniká, o něco se zajímá. A přesně tam musíme začít. Pokud dítě nebaví přemýšlet nad matematikou, můžeme mu matematiku přiblížit a zatraktivnit. A to tím, že ji zabalíme do takového kontextu, který je pro dítě přitažlivý. Prakticky v každé oblasti dětských zájmů lze tvořit rozmanité úlohy. Když si dítě rádo hraje s panenkami nebo plyšáky, proč by si s rodiči nemohlo zahrát na obchod? Vymyslete společně ceny zboží a nechte dítě, ať si vyzkouší roli zákazníka i prodavače. Dítě si ani neuvědomí, kolik různorodých výpočtů v krátké době provede. Když chcete s dítětem procvičit operace násobení a dělení, prodávejte zeleninu a ovoce podle váhy a kusů. Když si chcete procvičit desetinná čísla, přidejte je na cenovky. Pokud má dítě zájem o sport, najděte si výsledky a statistiky jako zdroj pro vymýšlení početních úloh. Každou slovní úlohu, ve které se vyskytují lidé, lze oživit a přiblížit tím, že z anonymních lidí uděláte konkrétní postavy odpovídající zájmům dítěte.
Od rodičů vyžaduje vymýšlení podnětných úloh jistou dávku tvořivosti. Ale můžete to také obrátit. Nechte dítě, aby samo vymyslelo úlohu, kterou vám následně zadá k řešení. Vymýšlení úloh vyžaduje provádění náročnějších myšlenkových operací než jejich samotné řešení. Navíc aby dítě zkontrolovalo, jestli jste počítali správně, musí zároveň úlohu samo vyřešit.
Při počítání nezakazujte dětem používat násobilkové tabulky, kostičky a další pomůcky všeho druhu. Naopak jim je nabídněte, přinejmenším pokud cítíte, že dítě při řešení určitého typu úloh selhává. Rychlé provádění početních operací zpaměti chce svůj čas. Dítě si musí nejprve dostatečně dlouho všechny operace modelovat a potřebuje jim porozumět. Pokud dítě nezvládá například dělení dvojciferných čísel číslem jednociferným, přistupte k modelování z kostiček. Úloha „Kolik hromádek udělám z 28 kostiček, pokud budou v každé hromádce 4 kostičky“ modeluje početní úlohu 28 : 4 = 7. Dejte dítěti kostičky k dispozici a zvýšíte tak nejen šanci, že úlohu správně vyřeší, ale že bude také smyslu početní operace rozumět. Pokud cítíte, že dítě potřebuje oporu o jakýkoliv podpůrný materiál, dopřejte mu to. Dítě samo pozná, kdy je pro něj pomůcka potřebná a kdy už ho modelování zdržuje a nebaví. Rodiče se často ptají, kdy mají dětem zakazovat počítání na prstech. Odpovídám také otázkou: Když jedeme v létě na dovolenou, kdo z nás nepočítá počet strávených nocí na prstech se slovy „z neděle na pondělí, na úterý, na středu...“?
Pokud jste dítěti zadali náročnou úlohu, se kterou si neví rady, neposunete jeho matematické schopnosti tím, že mu úlohu vzorově vyřešíte. Sledováním hokeje se ještě nikdo hokej hrát nenaučil. Spíše přemýšlejte o tom, jak obtížnost úlohy snížit na úroveň, která je pro dítě dosažitelná. Zabráníte tak tomu, že dítě bude mít pocit selhání a neúspěchu. Pokud za dítě úlohu vyřešíte, utvrzujete v něm pocit, že si samo s problémy poradit neumí a matematice nerozumí. Nepředkládejte dítěti své řešitelské strategie. I když je to občas obtížné a chtěli bychom dítěti usnadnit cestu, každá taková rada je kontraproduktivní. Každý z nás má trochu jiné myšlení, každý vnímáme předkládané problémy trochu jiným způsobem a každému vyhovuje jiná cesta, která ho přivede ke správnému výsledku. Dítě si musí samo vyzkoušet, které cesty to jsou. Pro jeho budoucí samostatné fungování je mnohem důležitější schopnost dívat se na problémy z různých stran a umět hledat a zvolit efektivní způsoby řešení. Na vzorec pro výpočet obsahu rovnoramenného lichoběžníku se vašeho dítěte mimo školu pravděpodobně nikdy nikdo nezeptá. Schopnost poradit si za neobvyklých okolností a najít nejlepší řešení v problémové životní situaci bude pro něj určitě podstatnější.
Komentáře